Recenze: Vteřiny křehké, Karel Souček

Křehkému albu dodal Hradišťan silné vyznění. V dnešním uspěchaném a ukřičeném světě je desek, jakou pod názvem Vteřiny křehké natočil Hradišťan se svým primášem Pavlicou, moc a moc třeba. Jemná, křehká, baladická nahrávka, která však silou svého vyznění nutí k zastavení a zamyšlení.

 
Koncepční album o podstatných věcech
 
Autor všech skladeb Jiří Pavlica považuje album za svoji osobní výpověď, i proto si na něm dal po všech stránkách záležet. S pečlivostí sobě vlastní vybral patnáct básní žijících (Novotný, Stránský, Vančura) i již mrtvých básníků (Skácel, Veselý) a k nim složil hudbu, inspirovanou folklórem. Ta věrně koresponduje s lyrickým, hodně poetickým zaměřením textů a společně s jemnými, ale barevnými aranžmá a vhodným výběrem hostů vytváří homogenní a koncepční album o podstatných věcech lidského života.  
 
Křehkou náladu navozuje již titulní krátká skladba s něžným vokálem Alice Holubové. Ale až v následujících písních Účtování na vesmírných kontech a Nechvátej osude se projeví nápaditá aranžmá, kdy se funkčně prolínají smyčcové nástroje s cimbálem, flétnou, klarinetem, klavírem, kytarami či kontrabasem. Každý nástroj má své přesné místo a na povrch vyplave opravdu jen tam, kam se dokonale hodí.   
 
Zpívanka představuje jednu z nejsilnějších ukolébavek, které jsem kdy slyšel. Další písně v první polovině alba patří k rozkvetlým baladám. Rozkvetlým proto, že začínají s minimálním hudebním doprovodem (často klavír) a jak se přidávají další nástroje, skladba sílí, graduje a tím roste i její naléhavost. Varhany na začátku a konci zase dodávají písničce Když ona hrozny trhala duchovní rozměr.    
 
Temperamentnější, živější skladba Lítáte v tom staví na trochu jiné, civilnější poetice, je v ní vtip a nadhled. Do celkové nálady desky ale zapadá, neboť i humor patří do „vteřin křehkých". Hodí se do ní i jediná anglicky zpívaná skladba A Second of Temptation, kde si Alice Holubová výborně rozumí s hostujícím Kolibem. Song o smrti Tak tady byl působí sice smutně, nikoli však depresivně, jen hodně sugestivně, intimně. Zbytek alba pak patří spíše energičtějším, silně melodickým skladbám, které skvěle pracují s dynamikou. 
 
Bez radosti a naděje to nejde
 
Křehké hudbě odpovídají i poetické básně o tom podstatném v lidském životě. Od zrození a dětství se pohybují přes lásku, touhu a vzpomínky až ke smrti. Důležitý v nich je také soulad se zemí, přírodou, vyrovnání se se sebou samým i druhými a také schopnost užívat si každý okamžik. Život sice není jednoduchý a snadný, ale je nutné si udržovat radost a naději.   
 
Přesně tyto pocity přináší i celé album Vteřiny křehké. Jeho působivost dotváří i vkusný digipack s rozsáhlým bookletem a poetickými fotografiemi Vratislava Hnátka.
 
Karel Souček