![]() |
Jednotlivé hudebně taneční projekty Obsazení cimbálové muziky Hradišťan Technické podmínky + repertoárové listy
O Hradišťanu Cimbálová
muzika Hradišťan s uměleckým vedoucím Jiřím
Pavlicou patří k nejznámějším
moravským cimbálovým kapelám. Je ojedinělým hudebním tělesem s vysokou
uměleckou i interpretační úrovní, nezvykle širokým žánrovým záběrem a
netradičním repertoárem, jehož inspiračním zdrojem se stal folklór. Vznikla společně s tanečním
souborem v roce 1950 v Uherském Hradišti, kde pracovala řada
generací hudebníků, zpěváků a tanečníků pod dlouholetým vedením Jaroslava
Václava Staňka (20.4.1922 - 28.2.1978). Ten posunul tehdejší chápání prezentace
folklóru od volného předvádění hudebních a tanečních čísel směrem
k propracovanějším kompozicím, které již snesly měřítka umělecké
práce. Od roku 1978 je primášem a uměleckým vedoucím Hradišťanu tvůrčí osobnost - houslista a hudební skladatel Jiří Pavlica. Pod jeho vedením se začal soubor postupně transformovat. Dramaturgie čerpá z regionálních souvislostí a všímá si lidového umění v jeho širším geografickém a historickém kontextu. Vzrostly také interpretační nároky na členy souboru. Vedle samostatné soustavné tvorby muziky vznikaly i hudebně-taneční tematické projekty (Byla vojna u Slavkova, Zbojné písně moravské…). Postupně se začala významně prosazovat autorská tvorba, která zcela převládá v posledních hudebně tanečních projektech (O Slunovratu, O Člověku…), na nichž Jiří Pavlica spolupracoval s choreografkou a vedoucí taneční složky Ladislavou Košíkovou. Zde se také nejvýrazněji projevuje odklon od tradičního folklórního pojetí a přechod k volnějšímu scénickému ztvárnění. Folklór se stává inspiračním zdrojem, přičemž jeho filosofická podstata zůstává zachována. Vedle společných vystoupení se hudební i taneční složka Hradišťanu ubírají svou vlastní cestou. Jiří Pavlica přivedl muziku Hradišťan k nadžánrovému hudebnímu pojetí a představil ji v desítkách projektů vydaných na zvukových nosičích (viz. Diskografie), v rozmanitých cyklech televizních či rozhlasových nebo každoročně na stovkách živých koncertních vystoupeních. Tanečníci se realizují především na projektech, kde se jako choreografka uplatňuje Ladislava Košíková. Např. Mezinárodní hudební festival v Salzburgu, spolupráce s Vídeňskou filharmonií, četné divadelní inscenace a projekty České televize. V posledních letech vznikly např. projekty Žákovské vigilie ve spolupráci s Jaroslavem Krčkem a Musicou Bohemicou nebo Rákoš Rákoczy - scénická koláž na podkladu původního baletu Leoše Janáčka v režii Magdaleny Švecové. Způsob práce, dramaturgie a umělecká úroveň řadí Hradišťan k ojedinělým tělesům nejen ve svém regionu. Je častým hostem TV pořadů, domácích i zahraničních festivalů tradiční, alternativní, ale i vážné hudby, kde získal řadu ocenění. Častá je i spolupráce s rozhlasem a filmem a také s předními soubory a sólisty různých žánrů. Hradišťan natočil více než 25 stěžejních zvukových nosičů (viz. Diskografie) a na mnoha dalších spolupracoval.Tleskali mu diváci čtyř kontinentů. Mezi kmenové sólisty patří Alice Holubová, Jiří Pavlica a David Burda. Hlavní náplň práce tvoří koncertní činnost, která představuje přibližně 150 vystoupení ročně.
(O Hradišťanu, Dramaturgie, Jednotlivé projekty, Obsazení, Technické podmínky)
Za
padesát let svého trvání prošel soubor různými etapami vývoje. V současné
době Hradišťan rozvíjí tyto programové a dramaturgické linie,
které může nabídnout jak ve verzi samostatného koncertu muziky, tak
i jako vystoupení celého souboru - včetně
taneční složky.
Mapování tradic různých oblastí Moravy (Dolňácko, Horňácko, Kopanice, Luhačovské Zálesí, Podluží a další)
Sledování
proměn lidového umění v průběhu staletí od fikcí z dob
slovanského úsvitu přes lidovou kulturu středověku a dochovanou ústní
tradici ze sbírek Fr. Sušila a Fr. Bartoše až po odraz lidového umění
v dílech Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů, který pokračuje
vlastní autorskou tvorbou protagonistů souboru. (Např. Velkomoravský
chorál, písně z dob napoleonských válek, písně z kancionálu
J.A. Komenského, Velehradské tance ze sbírky Christiana Hirschmenzela
ze 17. století a další)
Prolínání
lidové hudby s oblastí vážné hudby (CD s Komorním
orchestrem L. Janáčka „Pokoj Vám“, CD s
Bambini di Praga „Moravské koledy“ a „Zpívání
o lásce“). Dále fúze s osobnostmi folkové scény (CD s Vlastou
Redlem „Hradišťan + AG Flek“, se Spirituál
kvintetem „Vánoční koncert“) a také
propojení s jinými hudebními kulturami (CD s japonským
multiinstrumentalistou Yas-Kazem „Svítání“,
s Afričanem Dizu Platiezem „Mys Dobré naděje“).
Setkání osobností různých hudebních oblastí zachycuje série 4 CD z televizních
pořadů Ostravské televize „Sešli
se“.
Hudebně taneční tématické kompozice, inspirované bohatstvím folklóru a obohacené o nové hudební a taneční prvky. (viz programová nabídka, CD „Zbojné písně moravské“, „Byla vojna u Slavkova“, CD na texty Jana Skácela a lidové poezie „O Slunovratu“ a další) (O Hradišťanu, Dramaturgie, Jednotlivé projekty, Obsazení, Technické podmínky)
Stručná charakteristika jednotlivých hudebně tanečních projektů Níže uvedené projekty lze také volně kombinovat a sestavit co nejpestřejší mozaiku. Obrazovou dokumentaci naleznete ve fotografiích.
Cyklus skladeb Bohuslava Martinů v originálním tanečním pojetí. Společný projekt tanečního souboru Hradišťan, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, dětského a smíšeného pěveckého sboru. Projekt lze realizovat jak na hudbu živou, tak i reprodukovanou.Choreografie: Ladislava Košíková, režie Alena Vaňáková. více zde
Scénická kompozice na hudbu Jaroslava Krčka. Společný projekt tanečního souboru Hradišťan se skupinou Musica Bohemica. Hudba: Jaroslav Krček, choreografie: Ladislava Košíková. více zde
Scénická koláž na podkladu původního baletu Leoše Janáčka v režii Magdaleny Švecové a choreografii Ladislavy Košíkové. Samostatný projekt tanečního souboru, který lze realizovat jak na hudbu živou, tak i reprodukovanou. Nově vzniklé dílo, sugestivně doprovázené i videoprojekcí, vypovídá o spojení člověka s přírodou, která je plná metafor lidského života... Více informací zde
Hudebně taneční pásmo na motivy veršů Jana Skácela a na texty lidové poezie. V jeho základech se odráží koloběh roku a lidského života. Pořad připomíná mnohé z principů, které ctili a chápali lidé před námi a které jsou platné a potřebné i pro dnešního člověka Hudba: Jiří Pavlica, Texty: Jan Skácel a lidová poezie, Choreografie: Ladislava Košíková Délka pořadu: 90 min, účinkuje: 14 tanečníků, 7 muzikantů, 1 zpěvačka Technické požadavky: jeviště minimálně 6x8 m, osvětlení s možností stmívání, 15 mikrofonů na šibenicových stojanech, linka pro klávesy a přívod odrušeného el.proudu 220V až na podium, 4-6 odposlechů
Zamyšlení nad lidským pokolením. Pořad o moudrosti, marnosti, chamtivosti, rozmařilosti, lásce a naději. Hudba: Jiří Pavlica, Texty: Šalomounova Píseň písní a jeho přísloví, středověká žákovská poezie, lidová slovesnost, Choreografie: Ladislava Košíková, Délka pořadu : 45 min, účinkuje: 14 tanečníků, 7 muzikantů, 1 zpěvačka Technické požadavky: jeviště minimálně 6x8 m, osvětlení s možností stmívání, 15 mikrofonů na šibenicových stojanech, linka pro klávesy a přívod odrušeného el.proudu 220V až na podium, 4-6 odposlechů
Pořad hledající inspiraci v daleké historii hradišťského kraje. Zazní v něm Velkomoravský chorál na text z 9. století, taneční variace na dobu slovanského úsvitu, Velehradské tance a písně a tance městského lidu hradišťského a další. Hudba: Jiří Pavlica, Choreografie: Ladislava Košíková Účinkuje : 16 tanečníků,6 muzikantů, 1 zpěvačka, Technické požadavky: jeviště minimálně 6x8 m, osvětlení s možností stmívání, 15 mikrofonů na šibenicových stojanech, linka pro klávesy a přívod odrušeného el.proudu 220V až na podium, 4-6 odposlechů
Prostřednictvím řady světců se obracíme k řádu přírody a lidského života. V prosbě ke sv. Jiří, sv. Fr. Xaverskému, sv. Antonínu, sv. Rochu, sv. Janu … hledáme řešení konfliktu člověka a světa. Hudba:
Jiří Pavlica, Texty: Michal Stránský a lidová poezie,
Choreografie:
Ladislava Košíková,
Účinkuje: 12 tanečníků,
7 muzikantů, 1 zpěvačka, Délka pořadu 45 min (dle potřeby i
kratší) Technické požadavky: jeviště minimálně 6x8 m, osvětlení s možností stmívání, 15 mikrofonů na šibenicových stojanech, linka pro klávesy a přívod odrušeného el.proudu 220V až na podium, 4-6 odposlechů
Hudební a taneční interpretace moravských písní milostných vypovídá o lásce veselé i smutné, naplněné i nenaplněné, žertovné i tragické. Hudební úpravy: Jiří Pavlica, Choreografie: Ladislava Košíková, Účinkuje 12 – 16 tanečníků, 7 muzikantů , 1 zpěvačka Technické požadavky: jeviště minimálně 6x8 m, osvětlení s možností stmívání, 15 mikrofonů na šibenicových stojanech, linka pro klávesy a přívod odrušeného el.proudu 220V až na podium, 4-6 odposlechů (O Hradišťanu, Dramaturgie, Jednotlivé projekty, Obsazení, Technické podmínky)
Obsazení cimbálové muziky Hradišťan
Soubor příležitostně používá i některé méně známé nástroje, např. trumšajt, niněru, grumle, křivé rohy, ochlebky, malý cimbálek, okarínu, fujaru, drobné bicí, atd. (O Hradišťanu, Dramaturgie, Jednotlivé projekty, Obsazení )
Technické podmínky vystoupení cimbálové muziky
(O Hradišťanu, Dramaturgie, Jednotlivé projekty, Obsazení ) [ Hlavní stránka ] [ E-mail: david.burda@centrum.cz ] [ Nahoru ]
|
|||||||||||||||||||||||||||||