 |
Jiří Pavlica, Hradišťan, děti Indies scope - MAM447-2 (vydáno 2009 - CD; kniha-vydavatelství Vyšehrad)
Další pokračování písní s dětskou tematikou, které navazuje na projekt Hrajeme si u maminky z roku 2005. Opět vychází jako samostatné CD a zároveň jako příloha stejnojmenné knihy Jiřiny Rákosníkové. Jiří Pavlica vytvořil 35 písní na verše Jana Skácela, Františka Halase, Miloslava Bureše, Věry Provazníkové, Františka Nechvátala a lidovou poezii, které nás provedou jarem od prvních sněženek přes velikonoční svátky až po svátek sv. Jana. Kromě Hradišťanu zpívají dětí z okolí Uherského Hradiště ve věku 5-12 let, které prošly soutěží Zazpívej slavíčku. CD uzavírá sbor Kantiléna s ukázkou z Otvírání studánek Bohuslava Martinů. Skladby jsou řazeny do 7 tematických bloků: Předjaří / První kytičky, píšťaličky / Doba velikonoční / Co si ptáčci povídají / Zpíváníčko na spaníčko / Na travičce / Voda – vodička Album je opět určeno nejenom dětem, ale také maminkám, tatínkům, babičkám, dědečkům, zkrátka všem bez rozdílu věku. Snad nám pomůže uvědomit si, jak je důležití písně nejenom poslouchat, ale hlavně zpívat. Atmosféru písniček umocňují znova malebné ilustrace Jana Kudláčka, které najdete jak v knize, tak i na CD a to v bukletu i na digipacku.
Nahrál Hradišťan: Jiří Pavlica – housle, kvinton, trumšajt, grumle, zpěv David Burda – klarinet, flétny, okarina, kazu, zpěv Milan Malina – cimbál, zpěv Michal Krystýnek – housle, zpěv Roman Gill – viola, zpěv Dalibor Lesa – kontrabas, zpěv Josef Fojta j.h. – klávesy, perkuse Jiří Kučerovský j.h. – kytary Kamila Kozáková j.h.– hoboj
Zpívají: Alice
Pokorná–Holubová, Jiří Pavlica, David
Burda sbor Hradišťanu
Barbora Pokorná (5 let), Michaela Unzeitigová (5 let), Marek Pavlica (5 let), Anežka Korábková (6 let), Helena Šťastná (7 let), Tomáš Hodulík (8 let), Magdaléna Lesová (8 let), Lukáš Balajka (9 let), Eva Blahušová (9 let), Renata Šťastná (10 let), Adéla Čevelová (10 let), Radek Blahuš (11 let), Barbora Kubáníková (11 let), Martin Lesa (11 let), Klaudie Čaňová (12 let), Klára Elsnerová (12 let), Patrik Matušina (12 let) sbor dětí
KANTILÉNA – sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno, umělecký vedoucí Jakub Klecker
Natočeno
21.2.-8.3.2009 ve studiu Slováckého divadla v Uherském
Hradišti Hudební
režie: David Burda
Hlavní stránka ] [ E-mail: david.burda(a)centrum.cz ] [ Nahoru ]
Texty písní
1.
Studánko rubínko
Studánko hlubáňko, studánko rubínko, buď vždycky čistá, a pro zdraví jistá. I studánky chtějí být čisté, tak jako děti vy jste; i jim se stýskalo už po jaru. Vždyť každá studánka v lese na hladině nebe nese, kdyby jí nebylo, o zem by se rozbilo.
2. Jaro
V kolíbce děťátko spalo. sotvaže se vymotalo na svět z plenek sněhobílých, hned se v hnízdě ptáček vylíh. S ptáčkem si teď zazpíváme a s ním JARO přivítáme.
3.
Sněženky / Bledulky
Jen co zima zavře vrátka, ve sněhu se zatetelí zavinutá nemluvňátka. Ale jen co povyrostou, SNĚŽENKY hned všude rostou.
Hned po ránu Bára s Majkou vypraly si čepce s krajkou. Na sněhu je vybělily, naškrobily, nažehlily, na sluníčko vystavily. I vy běžte na sluníčko, Marjánky a Andulky! Ať nejste jak BLEDULKY!
4. Čáp
letí přes moře Čáp letí přes moře, na svatého Řehoře, čáp letí přes moře, bude dobře komoře. Čáp letí do polí, slepička ho dohoní.
Kam ty, čápe, kam letíš? Do zlaté komory. Co tam budeš dělati? Stříbro, zlato lámati. Kam ho budeš nositi? Mlynářovic cérce, aby pletla věnce.
5. Viju,
viju věneček Viju, viju věneček, ze samých pomněneček, ze samého kvítí, co sa v polu svítí. Viju, viju, přibírám, dva kropáčky přivíjám, viju, viju kvítí, co sa v polu svítí. Vijte, vijte věnečky, dělejte pletenečky, šak je dosti kvítí, co sa v polu svítí.
6. Konvalinka
Stojí v trávě hospodyňka, džbánky se smetanou cinká. Džbánkem o džbáneček zvoní, všude kolem ní to voní. Jeden zvoní, druhý cinká - cinky, cinky KONVALINKA.
7+ 8.
Blatouchy I
U potoka dvě děvečky tahaly se o ranečky. U potoka - bum a ouchy - copak je to za capouchy? Tahaly se o ranečky - rozházely lívanečky. Lívanečky - bum a ouchy - vyběhnem si na BLATOUCHY.
9.
Píšťala
Ptáček v holi píská trylek - ptáčata pípají z dírek. Trililili tralala-a, trililili tralala-a, copak je to? PÍŠŤALA.
10. Dělám,
dělám píšťalenku
Dělám, dělám píšťalenku, píšťalenko, podař se mi. Jestli se mi nepodaříš, dám ti ránu, až se svalíš.
Jestli se mi podaříš, dám ti krejcar na pivíčko. Dám ti krejcar na tabáček, bude z tebe hajdaláček.
Hajdaláčku, dej tabáčku, dej tabáčku do nosa. Jestli nedáš, nepustím tě přes pohanku do prosa.
11. Smrtná neděla
Smrtná neděla, kdes klíče dala? Dala jsem je, dala Květné neděli. Květná neděla, kdes klíče dala? Dala jsem je, dala květným pondělkům.
Květný pondělku, kdes klíče poděl? Poděl jsem je, poděl Zeleným čtvrtkům. Zelený čtvrtku, kdes klíče poděl? Poděl jsem je, poděl svatému Jiří.
12. Když
se hory zelenaly Když se hory zelenaly, modrým kvítkem prokvétaly, šla Maria, šla plačící, svého syna hledající.
Nalezla tam apoštoly, byli smutní, neveselí, jak ve čtvrtek při večeři, když chléb lámal a rozdával.
Když chléb lámal a rozdával, svou svatou krev jim pít dával. ,,Pijte, jezte a hodujte, této noci pamatujte!“ S naším milým Kristem Pánem až na věky věkův amen!
13. Velikonoční čas
Velikonoční čas nám přišel,budiž z toho každý vesel, pochválen buď Pán, přišel jsem já na pomlázku k vám.
Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,slepička vám snese jiný!
Za kamny v koutku na vrbovým proutku, proutek se ohýbá, vajíčko se kolíbá, proutek se zláme, slepička z něj spadne, vajíčko se odkulí do strejčkovy stodoly, vajíčko křáp, slepička kdák, panimámo, panimámo, máte mi ho dát!
Já jsem malý koledníček, tetičko, přišel jsem si pro červený vajíčko, pro vajíčko červený, koláč bílý, jsem-li já vám, má tetičko, koledníček milý? A vy taky, roztomilý můj strejčku, vytáhněte ze svý kapsy grešličku, šáhněte do kapsy, však ji tam máte, jestli mně ji, roztomilý můj strejčku, dáte? Pánbůh vám zas nadělí na zahradě, na poli i doma, budete mít co vyhánět ze dvora: z maštale hříbátka a z chlíva telátka, z toho nejmenšího chlívka jehňátka. V sednici zaštěbetají housátka, v druhým koutě zašvitořejí kuřátka, slívy vám pokvetou, taky hrušky, jabka, aby měla co obírat vaše čeládka.
14. O čem
se zpěvným ptáčkům zdává
Zpívají ptáci celý den a mají hlásky jako len. Zpívají dnes tak jako včera, po celý den až do večera. Až dozpívají, půjdou spát, sny krásné se jim budou zdát. O loukách, o voňavém kvítí a o měsíčku, který svítí celou noc ptáčkům do hnízda, když ticho na prst zahvízdá.
15. Datel
Habr a javor, dub i buk, kdo to tam ťuká ťuky, ťuk? Smrk, modřín, jedle, lípa, klen, kdo to tam klepe utajen? Červ už se dívá špehýrkou, kdo to tam seká sekyrkou? A zase v dáli klepy, klep, kam se to skryl pan drvoštěp? Má rudou čapku, černý frak, má ostrý zobák, bystrý zrak.
16. Dětí
jako smetí Kos se směje, kos si hvízdá: Hele, mají prázdná hnízda! Kde se vrtí jenom staří, kloudně se nic nevydaří. Nedohvízdal, je to tady, hnízdo mladých píská hlady. Tam zobáček, tu zobáček, propotil si sháňkou fráček. Vlaštováček koukal v smutku dětem stále do žaludků.
17. K čemu
by byl kosu nos
Ten černý chlapík, to je kos, jenž křídla má a nemá nos, a místo nosu má však - copak? No přece dlouhý rovný zobák a zobákem tím, má-li kdy, ze země tahá žížaly.
18. Moudrý
pták Náramně moudrý pták je sova a marně pro ni hledám slova. Docela nevšímá si lidí, ačkoliv potmě dobře vidí. Ve dne jí bývá dlouhá chvíle, je učená a nosí brýle. Všelicos probíhá jí v mysli a nikdo neví, co si myslí. Co nepálí ji, nezebe, nechá si moudře pro sebe.
19.
Sedí
vrabec Sedí brabec na kostele jako mládenec, přiletěla k němu vranka, dala mu věnec. A já tebe, vranko, nechcu, černé nohy máš. A já tebe, můj brablečku, že ty v karty hráš. Já poletím přes Moravu, nohy operu a ty půjdeš do karbanu, prohráš halenu.
20. Uspávanka se studánkou
Tohle mi dneska, abys spala,studánka jedna povídala, když jsem se zeptal, jestli ví, kde vlasně hvězdy za dne spí:
,,Jsem důlek čisté svěží vody a postýlka hvězd stříbrná, napít se plaché laně chodí za horkých nocí z mého dna.
A na cestu jim hvězdy svítí, aby se nemusely bát, a až je ráno a den bílý, do studánek jdou hvězdy spát.“
A studánka, ta nikdy nelže, protože každá lidská lež v studánce malé utopí se, i když je velká jako věž.
21. Mlýnek
Tak šup a honem do peřinek, dívej se pěkně do stěny, uslyšíš hrčet zlatý mlýnek, co si tam zpívá zazděný.
Mele on, mele všechny řeči, co kdekomu už pověděl, mžikalka víla u něj klečí, tma už ji chytá do křídel.
Až semele, cos napovídal, nasype ti to pod čelo, a hleď, aby sis dobře hlídal, co se ti v spánku semlelo!
22. Dřímotěnka
Sen slétá dětem na víčka, padá už rosa z nebíčka. Z nebe už padá rosy chlad, pojď na kopec se podívat! Čím doutná louka, kdo to ví, co se tam svítí ve křoví? To svatojánských broučků rej vykouzlil dobrý čaroděj.
23. Spi,
synáčku, spi
Spi, synáčku, spi, zavři očka svý. Pán Bůh bude s tebou spáti, andělíčci kolébati, andělé svatí budou si hráti.
Spi, děťátko, spi, zavři očka svý. Pán Bůh bude s tebou spáti, andělíčci kolébati, Matička Boží stojí u dveří; nese košíček plný jablíček.
24. Hop,
hop, můj koníčku
Hop, hop, můj koníčku, nepošlap mně travičku, všechny naše děťátka usnuly jak ptáčátka, všechny naše dětičky usnuly jak včeličky. Hop, hop, můj koníčku, nepošlap mi nožičku.
25. Probuzení
Vstávej, vstávej, košiláčku, obloha je bez obláčku. Otevř očka jako trnky, ptáčci hrají brnky, brnky, na housličky, na píšťaly, všechny písně přezpívali.
26. Na
Žalmana
Jede jede pan Jan, jede, jede Žalman, jede jede celé naše rytířstvo! Čeho žádá pan Jan, čeho žádá Žalman, čeho žádá celé vaše rytířstvo? Jednu pannu krásnou, jako hvězdu jasnou, jede pro ni celé naše rytířstvo! My vám ji nedáme, my si ji necháme, ať odjede celé vaše rytířstvo! Jede, jede, pan Jan, jede jede Žalman, jede, jede celé naše rytířstvo! Čeho žádá pan Jan, čeho žádá Žalman? čeho žádá celé vaše rytířstvo? Jednu pannu krásnou, jako hvězdu jasnou, jede pro ni celé naše rytířstvo! Teď už vám ji dáme, zlaté věnce máme, vemte si ji, celé vaše rytířstvo!
27.
Svatý
Jiří vstal Svatý Jiří vstal, zemi odmykal, aby tráva rostla, tráva zelená. A z ní vykvetla bílá leluja, hej, nám hej, bílá leluja.
28.
Máky
V trávě panna stojí, má sukýnky trojí - když se první zatočí, noc do lesa uskočí, když ta druhá zahoří, hned se slunce vynoří, když se třetí roztočí, MÁKY z louky vyskočí.
29.
Zvonička
Za kopcem kopeček a na něm ZVONIČKA. V zvoničce zvoneček, ve zvonečku ovečka. V ovečce beránků, jako když sněží. Jak zvonek vyzvání, beránci běží.
30.
Zvoním, zvoním / Jehňátko
Zvoním, zvoním na zvoneček, vykouzlím si pět oveček. A že mám i cinkátka, přiklouzlím k nim jehňátka. Jdou ovečky s jehňátky, a je konec pohádky. Na louce chomáček,nohatý obláček, po mámě pláče, JEHŇÁTKO tu máme! Zvoneček mu dáme,hned zase skáče.
31.
Mráček / Mraky / Deštík
Běží černý kudrnáček, čím je větší - tím víc pláče. Pročpak asi MRÁČEK pláče? Že není bílý obláček.
Dva černí berani po nebi se prohání. Jak do sebe rohem strčí - hned z nich voda na zem crčí. Copak je to? MRAKY! To jsem věděl taky.
Panáček teninký z vody dělá hřebínky. Vodě češe vlásky - dělá z nich provázky. Copak je to? DEŠTÍK! Honem si vem deštník!
32.
Pradlenka
Jak přiběhnou jarní vánky,peru, peru u studánky. Pomněnka je modrooká, peru, peru u potoka. Dětem kvetou v slunci líčka, peru, peru u rybníčka. Blatouchy nám zlátnou venku, peru, peru pro panenku.
33.
Pršelo, bylo tma
Pršelo, bylo tma, žežulička zmokla, nemohla doletět k milému do okna. Nemohla doletět, vzkázání vyřídit: Vzkázal tě, Marjánko, tvůj milý pozdravit. A já mu zas ukážu, že já ho ráda mám, aby jen k nám přišel, že já se nehněvám.
34 Daj Pán
Bůh deštíčka
Daj, Pán Bůh, deštíčka na naše polečka, aby sa zdařilo žito aj pšenička. Dávaj, Bože, dávaj, aby skoro déšť byl, aby sa nám nový chlebíček urodil. Májová vlažička, obroste travička, májový deštíček, napadá chlebíček. Kolem dokolečka naša zahrádečka, aby nám Pán Bůh dal tichého deštíčka. Deštíček májový, daj nám ho Bůh milý, aby nám narostl chlebíček na zemi. Bože nám požehnaj, všecko nám dobré daj, ty naše polečka od škody zachovaj. Kdyby nám přestaly ty polečka rodit, potom by, nás chlapci, mohlo už aj nebyt.
35. Studánka v lese
Tancovala v lese víla, prsten v trávu upustila. Do trávy se pro něj shýbla, ale prsten neuzdvihla. Chvíli nad ním tiše stála, modrým okem zaplakala. STUDÁNKA se třpytí v lese. Kdo ji najde - napije se.
Tancovala v lese víla, všechny stromy roztančila, palouček ta víla bílá stříbrem mlhy pohladila. STUDÁNKA se třpytí v lese. Kdo ji najde – napije se.
36. Studánko rubínko (Otvírání studánek)
Studánko hlubáňko, studánko rubínko, buď vždycky čistá a pro zdraví jistá, dej hodně šťávy jitroceli, pomoz také poli, ať dá hodně žita i dobrýho zelí. Studánko hlubáňko, studánko rubínko. Studánko, studánko.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
