![]() |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 1. | Na besedu idem k vám (Jiří Pavlica/Jiří Jilík) | 1:31 | ||
| 2. | Láska (Jiří Pavlica/lidový) | 2:55 |
|
|
| 3. | Rozhovor (Jiří Pavlica/Jan Skácel) |
1:40 |
|
|
| 4. | Sonet o lásce a modrém portugalu (Jiří Pavlica/Jan Skácel) | 3:36 |
|
|
| 5. | Stínání berana (Jiří Pavlica/Břetislav Rychlík) | 3:52 |
|
|
| 6. | Dvě růže (Jiří Pavlica/renesanční anonym) | 2:23 |
|
|
| 7. | Ej, lásko, lásko (lidová, úprava Jiří Pavlica) | 2:01 |
|
|
| 8. | Polajka (lidová, úprava Jiří Pavlica) | 1:28 |
|
|
| 9. | Svítaj, svítáníčko (lidová, úprava Jiří Pavlica) | 1:05 |
|
|
| 10. | Zelené sem sela (lidová, úprava Jiří Pavlica) | 1:10 |
|
|
| 11. | O ženách (lidová, úprava Jiří Pavlica) | 1:59 |
|
|
| 12. | O zrození (Jiří Pavlica/Jiří Brabec) | 2:55 |
|
|
| 13. | Studánka (Jiří Pavlica/Jiří Brabec) | 3:58 |
|
|
| 14. | Člověk a země (Jiří Pavlica/lidový) | 3:27 |
|
|
| 15. | Měsíce (Pavel Jurkovič/Václav Čtvrtek, úprava Jiří Pavlica) | 2:04 |
|
|
| 16. | Návrat (Pavel Jurkovič/František Halas, úprava Jiří Pavlica) | 1:12 |
|
|
| 17. | Ovečky spí (Jiří Pavlica/Milan Rúfu) | 2:44 |
|
|
| 18. | Když se sejdou lidé (Jiří Pavlica/Jiří Brabec) | 2:23 |
|
|
| 19. | Svět se mi vznášel (Jiří Pavlica/Jiří Brabec) | 3:30 |
|
|
| 20. | Kamínek na dlani (Jiří Pavlica/Jan Skácel) | 2:45 |
|
|
| 21. | Krátký popis léta (Jiří Pavlica/Jan Skácel) | 2:55 |
|
|
| 22. | Modlitba za vodu (Jiří Pavlica/Jan Skácel) | 3:53 |
|
|
| 23. | Vstávej (Jiří Pavlica/Jiří Brabec) | 3:41 |
|
|
| 24. | Letní ráno (Jiří Pavlica/Milan Rúfus) | 2:49 |
|
|
| 25. | Vinšujem vám (lidová, úprava Jiří Pavlica) | 0:46 |
|
|
|
celkový čas |
62:50 |
Seznam skladeb CD 2 - Hradišťan Live - Co se nevešlo:
Hradišťan:
Jiří Pavlica – umělecký vedoucí; housle, grumle, niněra, trumšajt, perkuse, zpěv
Alice Holubová – zpěv
David Burda – klarinet, flétny, křivý roh, grumle, cimbál, perkuse, zpěv
Milan Malina – cimbál, zpěv
Michal Krystýnek – housle, trumšajt, perkuse, zpěv
Aleš Kropáč – viola, zpěv
Dalibor Lesa – kontrabas, zpěv
Nahráno živě na koncertech Hradišťanu ve Velkých Němčicích a Ivančicích 23.11. a 4.12.2005
Realizace hudební nahrávky: Luděk Kabelka, Karel Špalek
Hudební a zvuková režie: David Burda, Karel Špalek
Foto: Jef Kratochvíl (titulní stránka), Jan Šilar (portréty uvnitř)
Kontakty:
Karel Špalek: studioblok-zavináč-volny.cz
Jan Šilar: www.jansilar.cz
Indies Records. www.indiesrec.cz
[Hlavní stránka ] [ E-mail: david.burda@centrum.cz ] [ Nahoru ]
Texty písní
Na besedu idem k vám,
dobrú vólu nesem vám,
dobrú vólu, dobrú mysel,
vitaj kažký, kdo si prišel dneska večer k nám…
Lásko,
milá lásko,
kde ťa lidé berů,
v zahradách nerosteš,
v poli ťa nesejů.
Mě v poli nesejů,
já se sama rodím,
mezi mládencama
aj pannama chodím.
Jak
se ti daří, můj milý?
Jako stromečku,
ke kterému přivázali ovečku,
aby nezaběhla do černého lesa
a zlý vlk nevydal se za ní.
A jak se daří mé milé?
jako břízce bílé,
která se ve větru klaní,
klaní,klaní.
Sonet
o lásce a modrém portugalu![]()
A přece láska jako modrá skalice
ta krásná dřina k uzoufání
nás zachránila Dozrál vinohrad
pod tíhou hroznů čas se sklání
Zas konec léta Zas je blízko k vínu
a čistý vítr zpívá o podzimu
tak jako tenkrát dávno kdysi
Ať život sklání se či nesklání
dny lásky jsou jak sklepy ve stráni
lisovny s dubovými lisy
Ajzam, prízam do šermice už je beran na stolice.
Já se tě beránku nebojím, já ti tu hlavěnku odrazím.
Na jednů, na dvakrát, na třikrát, já ti tu hlavěnku mosím sťat.
Utnu, neutnu, budu sekat až utnu, šak prej ještě sluníčko je vysoko.
Ajzam, prízam do šermice už je beran na stolice.
Beran, beran rohy zlaté, než slunko zapadne, bude sťaté.
Šabla se o šablu nabrósí, krvavó hlavěnku odrazí.
Za skaló, za horó, za lesem ajzam, prýzam duní zem.
Když se blíží letní čas v době přepůvabné,
Když pominul sníh a mráz, sluníčko zas vládne,
láska k jedné dívčině srdce zraňuje mi,
kéž pak skloní tvář ke mně, kéž má slitování.
Vezmi si růži, Růženko, když já kvítek v ruce mám.
Značí přec krásu, dívenko, celý se láskou rozplývám.
Růženko sladká mámivá, jako zora zářící,
ať Tě ta vůně ovívá, dává půvab na líci.
Růže na růži dívej se, ty o tom kvítku zpívat máš,
Při tom i na mě usměj se. Slavíku se vyrovnáš.
Ej, lásko, lásko, ty nejsi stálá, jak tá voděnka mezi břehama.
Voda uplyne, láska pomine jak ten lísteček na rozmarýně.
Polajko, polajko, dávno sme sa znaly, keď sme šohajovi spolu čarovaly.
Nečarovala sem, ani má mamička, než mu čarovaly mé černé očička.
Čarovaly jemu moje černé oči, keď jich viděl ve dně, musel přijít v noci.
Čarovala jemu má bílá hubička, keď mu štěbetala jako laštovička.
Svítaj, svítaj, svítáníčko, chystaj, milá, snídáníčko.
Vstaň, má milá, vyprovoď ňa, už je malá chvilka do dňa.
Já bych tebe sprovodila, kdyby mamka dovolila.
Ale dovoliti nechce, že su eště mladé děvče.
Zelené sem sela, červené mi schodí, pověz mi, synečku, kdo tebe rozvodí.
Rozvodí, rozvodí, celá má rodina, že si Ty chudobnéj maměnky děvčina.
Nedaj, Bože, nedaj fialence rozkvést, nedaj sa, synečku, od cérečky rozvést.
Šak aj nedám, nedám, ani nerozvedu, dokaď já, cérečko, dokaď já žit budu.
Za humnama, za humnama na ječmínku, uvázala žena muža na řemínku.
Co ně ženo, co ně ženo, co ně vážeš, když já tobě všecko dělám, co ně kážeš.
Kážeš li mně, kážeš li mně pro kvasnice a já pro ně hopkem běžím bez čepice.
Kerá je žena zlá, muža nerada má..
Strčí ho pod necky, učí ho německy.
Oholí mu fúsky, učí ho francůzky.
Strčí ho pod fěrtoch, tam sa má po čertoch.
Ženo moja, ženo moja pusť ně z něho, neřeknu ti do svéj smrti slova zlého.
Ostaň si tam, ostaň si tam do pondělka, abys věděl, safiente, co je ženka.
To pýchou matky oči klopí
a muži nikdy nepochopí
ten vyšší stupeň harmonie,
když v tobě další srdce bije.
Čekáš, čekáš, čekáš se.
Už sudičky mu lijí svíci,
jsi tajuplnou pokladnicí.
Pak jednou roztrhne se nebe
on tiše leží vedle tebe.
Vesmír, vesmír je jenom povijan.
Jde Mléčnou drahou koník vraný
nese Ti krásné usínání.
Láska je návrat před zrození.
Jsme jedno tělo, nic víc není.
Jen spící anděl, andílek
Když podzim stromům větve sklání
a při klekání obzor kleká.
Těch cvrčků na svažité stráni.
Ach Bože, jen je nepolekat
Tam kde jsem kdysi přeběh loučku
teď zvolna míjím Boží muka.
těm cvrčkům lichý rytmus ťukám
Košili svléknu propocenou
a vánek pohladí mne za to,
zastudí hlína do kolenou
a slunce listím sype zlato.
Nemáme poklad v Boží bance,
nic víc jsme v světě nestačili
než projít cestu ke studánce
a zažít jednu krásnou chvíli
Říkali jsme jí Radostná.
Poskočí si, když dolů plyne.
Ta studánka už věky zná
Zpívat, jak cvrček v křemelině.
Tak před ní klečím na kolenou,
snad opustím ji nezkalenou.
Je z čisté vody čistá píseň,
ve které nebe zrcadlí se.
Když podzim stromům větve sklání
a při klekání obzor kleká.
Těch cvrčků na svažité stráni.
Ach Bože, jen je nepolekat
Nemáme poklad v Boží bance.
Nic víc jsme v světě nestačili,
než projít cestu ke studánce
a zažít jednu krásnou chvíli.
na zemi jsem rozum našel.
Po ní chodím jako pán,
potěš ty mě Pán Bůh sám.
Stojí, stojí jeden chrám
a v tom chrámu jeden pán
Na něm roste dvanáct větví
potěš ty mě Pán Bůh sám.
Dvanáct větví, třicet dětí,
dny a noci zemi světí,
po ní chodím jako pán
potěš ty mě Pán Bůh sám.
Vlaštovičky letí, letí
zvěstují nám čas podletí,
na svatého Řehoře
vlaštovičky přes moře.
Vlaštověnka lítá, lítá,
povídá, že svítá, svítá,
Hody, vody, květy jdou
vedou léto za sebou.
Na osice lístek vadne
až uvadne, dolů spadne,
také li já tak uvadnu
až uvadnu, dolů spadnu.
Ze země jsem na zem přišel
na zemi jsem rozum našel,
po ní chodím jako pán
do ní budu zakopán.
Leden je měsíc plný ledu,
únor zavolá skřivánka,
březen dá první lžičku medu,
v dubnu se čistí studánka,
květen si říká podle kvítí,
červen si na svět sluncem svítí.
Dvanáct je měsíců a každý z nich
jinou čepici nosí,
zima nám do dlaní nasype sníh,
v létě běháme bosi.
Červenec po jahodách voní,
srpen si bleskem zakřeše,
v září se sejdem pod jabloní,
v říjnu déšť pleská po střeše,
listopad svléká stromům šaty,
v prosinci zrajou hvězdy zlatý.
Vlaštovičky, vlaštovičky, povídalky, švitořičky.
Už k nám z dálky jaro nesou, na domov se celé třesou.
Prohlédly si, kde co leží, hnízda, dvorky, špičky věží,
pak spustily naříkání: Tři vidličky chybí, páni.
Tři vidličky, tři vidličky, pokřikují na lidičky,
už k nám z dálky jaro nesou, na domov se celé třesou.
Ovečky spí a jejich teplá vlna měsíčního světla plna
Jakoby spánkem pro bohy usnuly mráčky oblohy.
A Ty nás Otče náš, nás spící pohlídáš,
hou, ovečky spí
Ovečky spí a dníček opakují, dnešní trávu přežvykují
Jako když kdosi vzpomíná, jako když usíná.
A Ty nás Otče náš, nás všechny pohlídáš,
hou, ovečky spí
Ovečky spí, v noci jak z komína chmura dýmí,
ovečky spinkají a já spinkám s nimi.
A Ty nás Otče náš, nás všechny pohlídáš,
hou, ovečky spí
Když se sejdou mračna, svět se černá v jejich stínu,
Když se sejdou vlci, cení zuby, mají vlčí hlad,
Když se sejdou ryby, tak tiše plují nad hlubinu,
Když se sejdou lidé, kéž naladí a začnou hrát.
Někdy se nám noty pletou v otazníky.
Podobné jak berle, jakou nosí svatý Mikuláš.
V labyrintu světa zůstáváme almužníky.
Umět prosit vítr, když toužíš plout a plachty máš.
Vstal jsem a svět se mi vznášel
Jak dětský balónek z pouti
Všude se splétala radost
Jak košíky z pružného proutí
po celý Boží den
A když jsem v kovárně koval
cinkalo železo smíchem
Marně nás tišila voda
Tančil jsem
Tančil jsem s ohněm
Pak jednou stala se dívka
Jak už se zázraky dějí
Železo vzdychalo v křivkách
Ti dva si náramně rozumějí
A tak jsem tančil a zpíval
po celý Boží den
Ona se kovárnou smála
Večer pak přinesla chleba
Ovoce vodu a vůni
Tančil jsem
Tančil jsem s ohněm
Při její mladinké kráse
stalo se co je tak snadné
přišla a odešla zase
už důlek v posteli chladne
A já dál tančím a zpívám
po celý Boží den
Vždyť jestli půjde zas kolem
jistě ji zastaví radost
Smutek je námluvčí bláznů
Pojďte si zatančit
Zatančit s ohněm
Naděje, malý kamínek na prázdné dlani zmizel kam
A kdosi oblázkem tím hodil a dohodil až ku hvězdám
Pro jakou radost a pro jaké štěstí, co zůstalo a co je slíbené
Uhelná noc a neodkladné ráno a čirá slza na oddénku dne
Požáry Ze čtyř stran hoří léto
Omamně kvetou akátové háje
zelená duše vína doutná na vinicích
krvácí vlčí máky v obilí
Přichází tma
a po stříbrném mostě kráčí luna
Svět je jak chleba vytažený z pece
a
noc ujídá
vlaštovky hbité rovnou nití
studánky k nebi přišívají
rovný je den a slunce svítí
na rovné léto v rovném kraji
Ubývá míst kam chodívala pro vodu
starodávná milá
kde laně tišily žízeň kde žila rosnička
a poutníci skláněli se nad hladinou
aby se napili z dlaní
Voda si na to vzpomíná
voda je krásná
voda má
voda má rozpuštěné vlasy
chraňte tu vodu
nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo hvězd
A přiveďte k té vodě koníčka
přiveďte koně vraného jak tma
voda je smutná
voda má
voda má rozcuchané vlasy
a kdo se na samé dno potopí
kdo potopí se k hvězdám pro prstýnek
Voda je zarmoucená vdova
voda má
voda má popelem posypané vlasy
voda si na nás stýská
Ze skořápky noci se vyloupne den
Nevěřím že se čas ztrácí
Kreslí duhu letokruhů
Možná že ve snu vidíš jeho tvář
Laskavý moudrý hodinář
Na zlaté sluneční niti
Kyvadlo země svůj rytmus chytí
Měří nám čas
Haleluja jen nebe nad hlavou mám
Haleluja náš společný chrám
Už vyšla denička svítá haleluja
Nový den vítá vítá
Haleluja
Námahou rudé slunce stoupá výš
Děkujme za to že smím že smíš
prožít svou lásku co bolí
Kreslí duhu letokruhů
Měří nám čas
Je letní ráno, ptačí zvon vyzvání na den.
Je letní ráno a písní zpití ptáčci děkují za své bytí,
za sluníčko, za dar stromů a nevědouc a vědouc komu.
Tak jako on modlitbou zvoním ze všech sil,
s díky, že den se probudil.
Vinšujem vám milí páni, štěstí, zdraví požehnání,
vinšujem vám v tomto domě, co na světě, všecko dobré....
[Hlavní stránka ] [ E-mail: david.burda@centrum.cz ] [ Nahoru ]