 |
Jiří Pavlica, Hradišťan, děti Indies records - MAM285-2 (vydáno 2005 - CD; kniha-vydavatelství Vyšehrad)
CD inspirované knihou Jiřiny Rákosníkové, na kterém najdete 37 písniček v interpretaci Hradišťanu a dětí z okolí Uherského Hradiště, které prošly soutěží Zazpívej slavíčku. Album je určeno nejenom dětem, ale také maminkám, tatínkům, babičkám, dědečkům, zkrátka všem bez rozdílu věku. Snad nám pomůže uvědomit si, jak je důležití písně nejenom poslouchat, ale hlavně zpívat. Atmosféru písniček řazených podle ročních období a také několika ukolébavek umocňují malebné ilustrace Jana Kudláčka, které najdete jak v knize, tak i na CD a to v bukletu i na digipacku. Druhé vydání knihy vychází obohaceno o zvukovou podobu ve formě vloženého CD.
Recenze zde Foto z vystoupení:
Nahrál Hradišťan: Jiří Pavlica – housle, niněra, trumšajt, grumle, fanfrnoch David Burda – klarinet, flétny, křivé rohy, pampelišky, fanfrnoch Milan Malina – cimbál, zpěv Michal Krystýnek – housle, zpěv Aleš Kropáč – viola, zpěv Dalibor Lesa – kontrabas, zpěv Josef Fojta j.h. – klávesy, perkuse, bicí Jan Vašina j.h. – dudy
Zpívají: Alice Holubová Jiří Pavlica David
Burda Michal
Krystýnek Dalibor
Lesa Renata
Šťastná (5 let) Veronika
Tinková (10 let) Mariana
Hrdinová (13 let) Petra
Hrubošová (12 let) Anna
Maňásková ( 10 let) Barbora
Trubačová (11 let) Jana
Hlaváčová (12 let) Alois
Zatloukal (10 let) Dominik
Pazderský (13 let) Patrik
Matušina (8 let) Dětský
sbor ZUŠ v Uherském Hradišti a
děti ze souboru Hradišťánek. Natočeno
v červenci a srpnu 2005 ve studiu Slováckého divadla v Uherském
Hradišti Hudební
režie: David Burda
Hlavní stránka ] [ E-mail: david.burda@centrum.cz ] [ Nahoru ]
Texty písní Leden je měsíc plný ledu, únor zavolá skřivánka, březen dá první lžičku medu, v dubnu se čistí studánka, květen si říká podle kvítí, červen si na svět sluncem svítí. Dvanáct je měsíců a každý z nich jinou čepici nosí, zima nám do dlaní nasype sníh, v létě běháme bosi. Červenec po jahodách voní, srpen si bleskem zakřeše, v září se sejdem pod jabloní, v říjnu déšť pleská po střeše, listopad svléká stromům šaty, v prosinci zrajou hvězdy zlatý. Dvanáct je měsíců a každý z nich jinou čepici nosí, zima nám do dlaní nasype sníh, v létě běháme bosi. Bude
zima, bude mráz Bude zima, bude mráz, kam se, ptáčku, kam schováš? Schovám já se pod hrudu, tam já zimu přebudu. Bude zima, bude mráz, kam se, ptáčku, kam schováš? Schovám se do javora, to bude má komora. Bude zima, bude mráz, kam se, ptáčku, kam schováš? Schovám já se pod mezu, až přestane, vylezu. Bude zima, bude mráz, kam se, ptáčku, kam schováš? Odletím já do Říma, neuškodí mně zima. Co
je to? Stojí děda na kameni, nese bábu na rameni. Co je to? Přece dům! Hajdum, pajdum bydlidum
Děda, ten si klidně kouří, ať si bábě sukně hoří. Bydlidum, bydlidam, nastěhujeme se tam. Bába nohy natahuje, děda z fajfky potahuje. To je dům! A co s ním? Vlezem si mu za komín. Při
vánoci Při vánoci dlouhé noci, dlouho můžem spát, není slyšet vlaštoviček, jen vítr foukat. Zafoukej větříčku z Dunaje, ať ta zima brzy roztaje, ať
zas můžem své ovečky na občině pást.
Štědrej
večer nastal Štědrej večer nastal, koledy přichystal. Panimámo vstaňte, koledy nám dejte. Panimáma vstala, koledy nám dala. Fanfr,
fanfr, fanfrnoch Fanfr, fanfr, fanfrnoch, nastává nám Nový rok, Nový rok nám nastává, koledy se nandává, hou, hou, halelujá. Bukú, bukú, bukú, otevřete ruku, koledy nám dejte, nic se nám nesmějte, hou, hou, halelujá. Mlynář mele mouku v tom bílým klobouku a mlynářka krupici v té červené čepici, hou, hou, halelujá. Den
přeslavný Den přeslavný jest k nám přišel, v němž má býti každý vesel, radujme se, veselme se v tomto novém roce. Nového léta vinšujem, syna neb dceru darujem, léto mine a pomine, dobrého vám přejem. Abychom k vám přes rok přišli a vás ve zdraví zas našli, léto mine a pomine, vás ve zdraví našli. My
tři králové My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujem vám, štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k vám přišli z daleka. Z daleka je cesta naše, do Betléma mysl naše. Copak ty tam černý vzadu, vystrkuješ na nás bradu. Já vyznávám, že jsem černý že jsem z mouřenínské zemi. Slunce je toho příčina, že je má tvář opálena. Kdybys na slunce nechodil byl bys tvář svou neopálil. A já černý vystupuju a nový rok vám vinšuju, a my taky vystupujem a nový rok vám vinšujem. Padá
snížek na louky Padá snížek na louky, má kožíšek bělounký. Ten kožíšek teplý je, celou zemi přikryje. Sněží, sněží potichu, kočky, choďte v kožichu. Noste kožich kočičí, pod něj vítr nefičí. Noste kožich kočičí. Padá snížek na louky, má kožíšek bělounký, Ten kožíšek teplý je, celou zemi přikryje. Jémine, dómine,masopust pomine. Jémine, dómine,masopust pryč! Šel tudy, měl dudy,ani nezapískal. Bodejť mu ty dudy rarášek roztřískal. Vinšujem, vinšujem,nevíme co. Sáhněte do kapsy,Dejte nám co. Jémine, dómine,masopust pomine. Jémine, dómine,masopust pryč!
Na
naší zahrádce Na naší zahrádce sedává kos, má černý kabátek a žlutý nos, má černý kabátek a žlutý nos, a žlutý nos. Na našem komíně sedává čáp, klape si zobákem, klap, klapi, klap. klape si zobákem, klap, klapi, klap. klap, klapi, klap. Klap, klapi, klap, přiletěl čáp Klap, klapi, klap, už je tady čáp. Na naší jabloni sedává drozd, zpívá si vesele, nám pro radost zpívá si vesele, nám pro radost pro radost. Starý čáp, capy, cap, cape bosý, do rákosí. Za ním cape čápice ráchají se v rybníce. Starý čáp, klapy, klap, chodí k brodu, čeřit vodu. Čápice ho provází, loví žáby pod hrází. Jaro
už je tu Jaro, jaro, jaro už je tu. Jaro, jaro, jaro už je tu, sníh se mění na sněženky, slunce sype z peněženky, na zem plno zlatých dukátů, na zem plno zlatých dukátů. Jaro, jaro, zima už je pryč. Jaro, jaro, zima už je pryč. Včela ťuká na poupata, vlaštovička od hor chvátá, v zobáčku nám nese petrklíč, v zobáčku nám nese petrklíč. Pohádka
o zlatém hadu Tenhle málem zlatý hádek hodil by se do pohádek. Chytím ho a hada dám dvěma pyšným princeznám. Jedna druhou nerada, poperou se o hada. Hadi, od přírody plaší, křik a vádu těžko snáší. Proto honem hádek ten, z pohádky se plazí ven. Prší,
prší Prší, prší, jen se leje, kam, koníčky, pojedeme, pojedeme na luka, až kukačka zakuká. Kukačka už zakukala, má panenka zaplakala, kukačko už nekukej, má panenko, neplakej. Žežuličko, kde jsi byla, žes tak dlouho nekukala? Kuku, kuku, kuku, kuku, kuku! Seděla jsem na jedličce, volala jsem na myslivce: Kuku, kuku, kuku, kuku, kuku! Seděla jsem v černém háji, kde kukačky kukávají: Kuku, kuku, kuku, kuku, kuku! 17.
Návrat Vlaštovičky, vlaštovičky, povídalky, švitořičky. Už k nám z dálky jaro nesou, na domov se celé třesou. Prohlédly si, kde co leží, hnízda, dvorky, špičky věží, pak spustily naříkání: Tři vidličky chybí, páni. Tři vidličky, tři vidličky, pokřikují na lidičky, už k nám z dálky jaro nesou, na domov se celé třesou. 18.
Husa s housaty Jede, jede panimáma, šlape vodu pod nohama, bílý šátek, bílé šaty, za sebou řetízek zlatý – hádej, hádej – třeba ty! Je to kačka s káčaty. Špatně! Jede, jede panimáma, šlape vodu pod nohama, bílý šátek, bílé šaty, za sebou řetízek zlatý – hádej, hádej – třeba ty! Je to husa s housaty. Správně! 19.
Zlatá brána Zlatá brána otevřená, zlatým klíčem odemčená, kdo do ní vejde, tomu hlava sejde – ať je to ten, nebo ten, musí býti zadržen. Ke komu se dáš? Ke sluníčku nebo k měsíčku? Zlatá brána otevřená, zlatým mečem podepřená, kdo do ní vejde, tomu hlava sejde – ať je to ten, nebo ten, praštíme ho koštětem. 20.
Prašná brána Otvírejte Prašnou bránu, jede do ní sedm pánů, sedm pánů na koni, čekání jim nevoní. Otvírejte Prašnou bránu, jede do ní sedm pánů, ať si pánů nebo dam, já jim klíče nevydám.
21.
Koně To jsou, pane, ale koně oheň sám a jiskra, běžte honem, běžte pro ně, sedlejte je zbystra. Zdá se, že se pobláznili jako zajíc v březnu, na nich lze jet, lidé milí, rovnou pro princeznu. Z valachů k nám přiklusali až sem do té knížky, aby prý se ukázali, hleďme hrdopýšky! 22. Já mám koně Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí. Když já jim dám ovsa, oni skáčou hopsa, já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí. Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí. Když já jim dám obroku, oni skáčou do skoku, já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí. Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí. Když já jim dám jetele, oni skáčou vesele, já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí. 23. Vijte věnce Vijte, vijte věnce, dělejte pletence, však je dosti kvítí, až se louka svítí. Na svatého Jána otvírá se brána. Na svatého Jána není tu noc žádná. Vijte, vijte věnce, dělejte pletence, však je dosti kvítí, až se louka svítí. Na svatého Jána otvírá se brána. Na svatého Jána není tu noc žádná. Ještě si natrhám toho návratníčku, navrať se mě navrať, švarný šohajíčku, chodila po hájku, trhala polajku, trhala, volala, pojď ke mně šohajku. Vijte, vijte věnce, dělejte pletence, však je dosti kvítí, až se louka svítí. 24.
Hajho, husy, ze pšenice Hajho, husy, ze pšenice, hajho, husy, ze žita, lepší je ta malá holka, nežli je ta veliká.
Ta malá se sama točí a ta velká nemůže, ona čeká na chasníka, až jí chasník pomůže. 25.
Maličká su Maličká su, husy pasu, tancovala bych já, až se třasu, tancovala bych já, až se třasu. Třeba su já malušenká, přece mě má ráda má maměnka, přece mě má ráda, má maměnka. 26.
Když jsem husy pásala Když jsem husy pásala, zimou jsem se třásala, teď už husy nepasu, a zimou se netřasu. Běží liška k Táboru, nese pytel zázvoru, běž ježečku, běž za ní, pober jí to koření. 27.
Nic nedbám Nic nedbám, jen když mám pod okny zahrádku, nic nedbám, jen když mám pod okny stěp. Jsou na něm jablíčka, trhá je Anička, jsou dobrá, jsou sladká, jsou jako med. 28.
Dú kravičky, dú Dú kravičky, dú z pastvy dědinú. co to ale značí, že se tuze mračí dneska k víčeru. Dú kravičky, dú jedna za druhú, jedna nese mlíčko, druhá telátečko, třetí smetanu! 29.
Pásla ovečky Pásla ovečky v zeleném háječku, pásla ovečky v černém lese. Já za ní dupy, dupy, dup, Ona zas cupy, cupy, cup. Houfem ovečky, seberte se všecky. Houfem ovečky, seberte se. 30.
Zajíček běží Zajíček běží po pšenici, myslivec za ním po silnici. Počkej ty, zajíčku, já ti dám ránu, až se ti hlavička uhne na stranu. Nebojím se tě, myslivečku, uteču já ti do hájičku. Tam se ti uschovám, že mě nenajdeš, vesele vyskočím, jak jenom zajdeš. 31.
Kocúrek Náš malej kocúrek zlámal nohu, Nepřišel nám celej tejden domů. Jakej byl? Strakatej, měl ocásek uťatej. Oj, oj, oj, oj. 32.
Zvony Bim, bam, bim, bam, bim, bam, bim, zvoní z věže klekání, bim, bam, bim, bam, bim, bam, bim, večer už se naklání. Bim, bam, bim, bam, už jdou spát, lekníny i labutě, nech ty zvony doklimbat a jdi taky na kutě. 33.
Posvícení To je zlaté posvícení, to je zlatá neděle, máme maso a zas maso, k tomu kousek pečeně. To je zlaté posvícení, to je zlaté pondělí, máme maso a zas maso, jako včera v neděli. 34.
Ukolébavka Až chlapečku zavřeš víčka, vyskočíš si na koníčka. A koníček spí. Na louce je plno květin, pojedeš s ním do kopretin. Kopretiny spí. Pojedeš s ním k černé skále, po silnici u maštale. Černá skála spí. Jiskry prší od podkůvek, pojedeš s ním do borůvek. A borůvky spí. Krásná panna drží vlečku, sbírá si je do džbánečku. A džbáneček spí. A pod skálou voda hučí, vezmu tě zas do náručí. A chlapeček spí. Spi, mé milé poupě, spi, malé holoubě. Spi mi dobrou chvíli, hodinu, tři, čtyři, děťátko.
Anděl boží z nebe opatrujž mi tebe, abys čistě spalo, ve zdraví zas vstalo, děťátko.
36. Houpu panenku Houpu, houpu panenku, ať si pospí chvilenku. Míček už si přestal hrát, kostky šly už také spát. Medvídek, ten usne hned spaním sladkým jako med. A koníček usne sám, sám se houpe sem a tam. 37.
Před spaním Když teď honem zavřeš víčka, přiletí sen z pohádky, vyskočíš si na koníčka, už nám řehtá před vrátky. Tiše, tiše, slyšíš venku zvonit zlatou podkověnku? Pojedete kam bys rád. A teď už nech oči spát.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
