 |
Jiří Pavlica, Hradišťan, Muzykanci
Městské kulturní středisko v Náměšti nad Oslavou, www.namestnosl.cz/folk (CD - vydáno 2003, natočeno
23.7.2002)
Zkrácený záznam společného koncertu Hradišťanu a polské skupiny Muzykanci konaného dne 23.7.2002 na nádvoří zámku v Náměšti nad Oslavou v rámci festivalu Folkové prázdniny. Na předkládaném CD hraje muzika Hradišťanu v základním obsazení a najdete zde průřez toho, co většinou přinášíme posluchačům na koncertech. Záznam začíná tradičními ukázkami etnické hudby a pokračuje historickými výlety do dob renesančních a do dob Napoleonských válek. Nechybí ani tématické celky - v tomto případě o zbojnících a dále pak věčné téma lásky, které přechází ve zhudebněnou poezii Jana Skácela. V závěru vystoupení Hradišťanu se opět vracíme ke kořenům v ohlasově zhudebněných lidových textech. Polská skupina Muzykanci zde představuje svůj mimořádný spontánní potenciál a nebývalé nasazení a energii Joanny Slowińské. Zazní písně z různých polských regionů, ale také skladby z Moravy, slovenského Šariše či popěvky z Galície. Dokladem hudební blízkosti, společných inspirací a schopnosti improvizace je závěrečné společné muzicírování obou souborů. Grafická úprava tohoto CD, jejímž autorem je Rostislav Pospíšil, se nese v duchu grafické prezentace celého festivalu Folkové prázdniny. CD bylo zároveň bonusem k permanentní vstupence ročníku 2003.
Hradišťan (CZ): Jiří Pavlica – 1.housle, zpěv Alice Holubová – zpěv David Burda – klarinet, flétny, zpěv Milan Malina – cimbál, zpěv Lubomír Svatoš – 2. housle, zpěv Aleš Kropáč – viola-kontry, zpěv Dalibor Lesa – kontrabas, zpěv
Muzykanci (PL): Jonna Slowińska - zpěv, housle Jan Slowiński - viola, zpěv Jacek Halas - akordeon, niněra, zpěv Alicja Halas - buben z lublinské oblasti Zvukový záznam: František Petřík Střih a mastering: Bronislav Šmíd, David Burda Nahráno dne 23.7.2002 na nádvoří zámku v Náměšti nad Oslavou v rámci festivalu Folkové prázdniny.
Hlavní stránka ] [ E-mail: david.burda@quick.cz ] [ Nahoru ]
Texty písní
Chodívals
k nám falešníku, víc k nám chodit nebudeš, oklamals
mě o můj vínek, víc mě klamat nebudeš. A
když tys k nám chodívával, za ručenku mě vodíval, synku
podvodný, nejsi mě hodný. Aj,
co plačeš a naříkáš o svůj vínek zelený, zjara
kvítí zas pokvete, uvijeme si nový, uvijeme
cifrýnový, zelený, rozmarýnový, bude
takový jako ten prvý. Kdybys
uvil, můj synečku, tech vínečků sto dvacet, už
sa nikdy nenavrátí moja krása, moja čest, moja
krása už sa tratí, už sa nikdy nenavrátí, synku podvodný, nejsi mě hodný.
Půjdu do Brna, poprosím pána, aby mě dal koňa od kapitána. Pane kapitán, pěkně Vás prosím, dejte mně koníčka, rád se povozím. A
na Brně Má milá neplač pro mě, dal jsem se dobrovolně. Pěkný bílý kabát mám, palaš sobě připínám. A boty s ostrožkama, jsem šohaj mezi váma. Co robíte u Brna vojáci, zajali Vám generála v tanci. Ej nezajali my ho máme, ej my ho tak hned nevydáme.
Ej, hora, hora, dubový chrást,pomož Bože niečo ukrást. Ej, koně, koně lebo voli, lebo dzievča po méj vóli. Ej, daj nám Bože prerokovac, nebudú nám roskazovac Ej Bože estě jednú bože, kdo nám s téj biedy pomože. Daj ňa mamičko, daj ňa do školy, nech sa naučím drobné litery. Až sa naučím písac litery, aj sa naučím lúpac komory. Kedz budzem vedzec lúpac komory, potom ukradněm súsedom voly. Horenka chabová zbojnická komora, keď sa rozzeleňá ta šetkých vychová. Horenka chabová kebys bola moja, dal bych ca okovac železom dokola. Železom dokola žutým plechom pobic. Horenka chabová, ty moja mosíš byc. Horyčky zelené to sú naše žita. Něpojdzem od miléj, šak eště nesvitá.
Jede Matůšek pres hory, veze Kačenku na vozi. Zpívaj Kačenko vesele, jedeš od otca, matere. A tak si ona zpívala, dvanáct zbojníků svolala. Na co vás dvanáct idete, jeden hlavičku zetnete. Ach pověz, pověz má milá, kerého ty máš frajíra. Aj nemám, nemám žádného tebja zbojníčku samého. Vytáhl Janík šabličku, zetnul svéj miléj hlavičku A ste li tu kdo z Moravy, ej skažte tam méj materi.
Lásko, milá lásko, kde ťa lidé berů, v zahradách nerosteš, v poli ťa nesejů. Mě v poli nesejů, já se sama rodím, mezi mládencama aj pannama chodím. To
pýchou matky oči klopí A
muži nikdy nepochopí Ten
vyšší stupeň harmonie Když
v tobě další srdce bije Čekáš,
čekáš, čekáš se Už
sudičky mu lijí svíci Jsi
tajuplnou pokladnicí Pak
jednou roztrhne se nebe On
tiše leží vedle tebe Vesmír,
vesmír je jenom povijan Jde
Mléčnou drahou koník vraný Nese
Ti krásné usínání Láska
je návrat před zrození Jsme
jedno tělo nic víc není Jen
spící anděl andílek Spící anděl andílek
Lásko,
milá lásko Lásko,
milá lásko, ej, kde ťa lidé berú, na
horách nerosteš, v poli ťa nesejú. Kdyby
sa tá láska, ej, na poli rodila, nejedna
panenka by pro ňu chodila. Ale
sa tá láska, ej, na poli nerodí, mezi
mládencama aj pannama chodí.
Ubývá míst kam chodívala pro vodu starodávná milá kde laně tišily žízeň kde žila rosnička a poutníci skláněli se nad hladinou aby se napili z dlaní Voda si na to vzpomíná voda je krásná,voda má voda má rozpuštěné vlasy chraňte tu vodu nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo hvězd A přiveďte k té vodě koníčka přiveďte koně vraného jak tma voda je smutná,voda má voda má rozcuchané vlasy a kdo se na samé dno potopí kdo potopí se k hvězdám pro prstýnek Voda je zarmoucená vdova voda má popelem posypané vlasy voda si na nás stýská Požáry Ze čtyř stran hoří léto Omamně kvetou akátové háje zelená duše vína doutná na vinicích krvácí vlčí máky v obilí Přichází tma a po stříbrném mostě kráčí luna Svět je jak chleba vytažený z pece a
noc ujídá vlaštovky hbité rovnou nití studánky k nebi přišívají rovný je den a slunce svítí na rovné léto v rovném kraji Zakukala kukulenka sedňa na jalovec, kerá žena muža bije, to není pěkná věc. Tři dni na ňho kukala, jest a pit mu nedala. Kuku, kuku, kuku safijentský kluku. Zakukala kukulenka z druhéj strany hája, kerá žena muža bije, nedojde do rája. Bude v pekle sedávat, darmo muža volávat. Kuku, kuku, kuku safijentský kluku. Počkaj Juro, za rok, za dva, zapomeneš na muziku, až ti ju bude žena nosit ve dně v noci na jazyku. A já svoju ženu na jarmark poženu. A jak ju neprodám, rači ju zadarmo dám. Eště som sa neoženil už ma ženička bije, už si na mňa prychystala čtyry dubové kyje. Dokáď synek svobodný, dycky je svým pánem, jak sa jednú ožéní, smrti jeho ámen. Smrti naší ÁMEN. Kdo má zlú ženu v neděli, nech jde do lesa v pondělí. V úterý na ňu kyj chystá, ve středu ju s ním vytříská. Ve čtvrtek bude stonati, v pátek bude umírati. V sobotu bude nebohá, to bude novina dobrá. Zakukala kukulenka v širém poli pěkně, kerá žena muža bije, každá bude v pekle. Zakukala kukulenka v širém poli v háji, kerý muž svú ženu bije, každý bude v ráji. AMEN
Otíraj šenkérko vrata, vedeme zbojníčka brata. Hojaja hojaja hoja, vedeme zbojníčka brata. Otvíraj šenkérko směle, už sa to vínečko leje. Hojaja hojaja hoja, už sa to vínečko leje. Vyveďte koňa ze dvora, už je tá šenkérka moja. Hojaja hojaja hoja, už je tá šenkérka moja. Tancuj ty šenkérko z husta, už je tá komůrka pustá. Hojaja hojaja hoja, už je tá komůrka pustá.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
