 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
||||||||||||||||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
||||||||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
|||||
 |
 |
 |
 |
|
|||||||||||||
 |
|
||||||||||||||||
 |
 |
 |
|
||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||
|
|
|
|
|
|||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||||
 |
Bambini di Praga•Bohumil Kulínský, Hradišťan•Jiří Pavlica
Supraphon
SU 5359-2 731 (CD - vydáno 2001)
Již podruhé dochází ke spolupráci dvou vynikajících souborů - vokálního sboru Bambini di Praga a Hradišťanu. Tentokrát společně zpívají na věčné téma – láska. Láska má mnoho podob. Může být veselá či smutná, naplněná i nenaplněná, žertovná i tragická…. Stejně tak je to i s písněmi, které o lásce zpívají. Jejich pestrou mozaiku přináší tento výběr. Po dlouhé době zde uslyšíme cimbálovou muziku Hradišťan v tradiční podobě. Doprovod moravských lidových písní jen výjimečně zpestřuje zvuk harfy a příčné flétny. Nepřehlédnutelný je rozdíl v interpretačních stylech obou těles.
Hudební úprava Jiří Pavlica Zpívají: Alice Holubová(5,7,9,12,14,17), Jiří Pavlica(11,13,16), David Burda(13,14), Kateřina Kalvachová(2,8,19), Veronika Vítová(15,16), Marta Gottliebová(15), Jana Puterová(10) Bambini di Praga Blanka Kulínská – sbormistr Bohumil Kulínský – hudební ředitel Cimbálová muzika Hradišťan: Jiří Pavlica – housle Lubomír Svatoš, Stanislav Gabriel ml. – housle David Burda – klarinet, zobcové flétny Milan Malina – cimbál Aleš Kropáč – viola Dalibor Lesa – kontrabas Jana Boušková j.h. – harfa Libor
Mikule j.h. - flétna Hudební režie: Milan Wolf Zvuková režie: Karel Fisl Nahráno
v květnu 2001 ve Studiu A Českého rozhlasu v Praze
[ Hlavní stránka ] [ E-mail: david.burda@quick.cz ] [ Nahoru ]
Texty písní Ej,
lásko, lásko, ty nejsi stálá, jak
tá voděnka mezi břehama. Voda
uplyne, láska pomine, jak ten lísteček na rozmarýně.
Polajko,
polajko, dávno sme sa znaly, keď sme šohajovi spolu čarovaly. Nečarovala
sem, ani má mamička, než mu čarovaly mé černé očička. Čarovaly
jemu moje černé oči, keď jich viděl ve dně, musel přijít v noci. Čarovala
jemu má bílá hubička, keď mu štěbetala jako laštovička.
Nezachoď
slunéčko, nezachoď mi eště, eště je můj milý na dalekej cestě. Kdybych
já věděla, na kerej jde straně, poslala bych jemu štyry koně vrané. Štyry
koně vrané, sedlo malované, vysedni, synečku, vysedni si na ně. Slunéčko
zachodí za les javorový a rosička padá na stromek višňový. Padaj ty, rosičko, na můj rozmaryján, jak mi on uroste, milému ho podám. Pošťajte
nám sekerenky nuže nuže nuž, haj dudy na dudy důž Nač
vám bude sekerenka nuže nuže nuž, haj dudy na dudy důž Budem
sekat průteníčko nuže nuže nuž, haj dudy na dudy důž Nač
vám bude průteníčko nuže nuže nuž, haj dudy na dudy důž Budem
plésti zahrádečku nuže nuže nuž, haj dudy na dudy důž Nač
vám bude zahrádečka nuže nuže nuž, haj dudy na dudy důž Budem
seti kvíteníčko nuže nuže nuž, haj dudy na dudy důž Nač
vám bude kvíteníčko nuže nuže nuž, haj dudy na dudy důž Mládenečkom na pérečka nuže nuže nuž, haj dudy na dudy důž Kebych
bola jahodú, bílým kvítkem v háji, veru
bych prokvétala, každým rokem v máji. Aj,
tak bych zavoněla, širej po dolině, aby
vůňa šohaja táhla k méj dědině. Keby
prišel počestný a měl líčka hladká, temu bych sa sklonila jak jahoda sladká. Ej,
lásko, lásko, ty nejsi stálá, jak tá voděnka mezi brehma studená. Voda uplyne, láska pomine jak ten lísteček na rozmarýně zelený. Černé
oči, černé, ne každému věrné a ty najčernější sú najfalešnější. Černé
oči, černé, jako tá trnečka, jak ste sa vřezaly do mého srdéčka. A když sa vřezaly, už sa nevyřežú, až to mé srdénko na poly rozřežú. Ja
chodila, chodila, po zelenej lúce, po zelenej lúce. Nosila,
nosila fialenku v ruce, fialenku v ruce. Fialenko
modrá nerozkvétaj z rána, nerozkvétaj z rána. Mám
na vojně galána, komu bych ťa dala, komu bych ťa dala. Chodila
po hájku, sbírala fialku, sbírala fialku. Ó, jak je mně teskno, po tobě, šohajku, po tobě, šohajku.
Sadilo
dívča leluju, sadilo dívča leluju, přijeli Turci, vzali ju. Ona
volala, plakala, ona volala, plakala, až ju hlavěnka bolela. Milý
Bože, svatý Jene, prosím Tebe poníženě, oznam
Ty mně sám, za koho se vdám. Milý
Bože, svatý Jene, prosím Tebe poníženě, pověz
Ty mně pravdu, kdy se vdávat budu. Kolem
dokolečka naše zahrádečka, aby mi jen pánbu dal milého Janíčka. Janíčku,
duša má, leluja voňavá a keď ťa den nevidím, celá su bolavá. Zelené
sem sela, červené mi schodí, pověz mi, synečku, kdo tebe rozvodí. Rozvodí,
rozvodí, celá má rodina, že si Ty chudobnéj maměnky děvčina. Nedaj,
Bože, nedaj fialence rozkvést, nedaj sa, synečku, od cérečky rozvést. Šak
aj nedám, nedám, ani nerozvedu, dokaď já, cérečko, dokaď já žit
budu. Na
prostred Dunaja vyrostel strom, do falešnej lásky uderil hrom, hrom
uderil jak do dubu, že už já, šohajku, Tvá nebudu. Dyckys
ně sluboval, že budeš můj, abych Ti oprala šáteček Tvůj, a
já sem Ti ho oprala, Tebja sem, šohajku, nedostala. Dyckys
ně sluboval, že ňa vezmeš, až za naším humnem žitko sežneš, žitko
sežals, aj ho sebral, a mňa sis, šohajku, predsa nevzal.
Ej,
zpívaj, zpívaj, slavíčku, ej,
v tom zeleném hájíčku, horenka
sa černá, dolina zelená, ej,
že ta láska není stálá.
Zaleť,
sokol, sivý fták, to k mému milému, pozdravuj
ho na stokrát, takto řekni jemu. Že
ho věrně miluju, že ho v srdci nosím, aby
přišel večer k nám, že ho pěkně prosím.
Chodívals
k nám falešníku, víc k nám chodit nebudeš, oklamals
mě o můj vínek, víc mě klamat nebudeš, a
když tys k nám chodívával, za ručenku mě vodíval, synku
podvodný, nejsi mě hodný.
Aj,
co plačeš a naříkáš o svůj vínek zelený, zjara
kvítí zas pokvete, uvijeme si nový, uvijeme
cifrýnový, zelený, rozmarýnový, bude
takový jako ten prvý. Kdybys
uvil, můj synečku, tech vínečků sto dvacet, už
sa nikdy nenavrátí moja krása, moja čest, moja
krása už sa tratí, už sa nikdy nenavrátí, synku podvodný, nejsi mě hodný.
Křepelila
malá křepelenka, křepelila překrásná panenka. Křepelil
s ňú malý krahulíček, křepelil s nu překrásný Janíček. Co
tu děláš, malá křepelenko, co tu děláš, překrásná panenko. Viju
vínky, malý krahulíčku, viju vínky, překrásný synečku. Dej
mně jeden, malá křepelenko, dej mně jeden, překrásná panenko. Já
ti nesmím svého vínka dáti, láli by mně otec aj máti. Svítaj,
svítaj, svítáníčko, chystaj, milá, snídáníčko. Vstaň,
má milá, vyprovoď ňa, už je malá chvilka do dňa. Já
bych tebe sprovodila, kdyby mamka dovolila. Ale
dovoliti nechce, že su eště mladé děvče. Ej,
Janku, Janíčku, voňavý hřebíčku, jak
tys mně zavoňal v tom širém polečku. To
moje srdénko ve mně tak buchoce jako
tá rybečka v hlubokém potoce. Proč
si k nám nepřišel Proč
si k nám neprišel, ja som ťa čakala, na
lavě seděla, z okénka hleděla, dušenko moja. Teskno
mňa svíralo, když sa už stmívalo, měsíček
nevyšel, milý můj neprišel, k milence svojej. Hrdelenko
moje Hrdelenko
moje, ej, jako tá hrkávka, nemože
dovolat, ej, po vůli šohajka. Prvej
dovolalo, ej, co len zazpívalo a
včílej nemože, ej, co by zaplakalo. Když
sem já šel přes městečko Když
sem já šel přes městečko přes jednu uličku, viděl
sem tam tři panenky v jednom okénečku, hojasa,
hojasa, hojasa. Jednej
bylo Juliána, druhej Marijána a
tej třetí nemenuju, to byla má milá, hojasa,
hojasa, hojasa. Cinkalo,
břinkalo Cinkalo,
břinkalo naše okénečko, dobrú
noc ti dávám, moja galánečko, Cinkalo,
břinkalo naše okénečko, sbohem
tu ostávaj, moja galánečko, Na
tej Novej dědině Na
tej Novej dědině, ej, na tej Novej dědině, vím
tam o švarnej děvčině, vím tam o švarnej děvčině. Ve
dně bych ju šanoval, ej, ve dně bych ju šanoval, ej,
ale v noci miloval, ej, ale v noci miloval. Kyčera,
Kyčera Kyčera,
Kyčera, daj, Bože, daj večera, večera
dobrého, ej, rána veselého. Kdo
to henkaj ide, ej, to můj milý tam je, na
hradkých nožičkách, ej, v bílých nohavičkách. Na
svatého Jána, otvírá se brána, na
svatého Jána není tu noc žádná. Už
sluníčko vyšlo na našu zahrádku, netěšte
se, chlapci, mému marijánku. Vijte,
vijte věnce, dělejte pletence, však
je dosti kvítí, až se louka svítí. Eště
si natrhám toho návratníčku, navrať
sa ně, navrať, švarný šohajíčku. Na
svatého Jána otvírá se brána, na
svatého Jána není tu noc žádná. Chodila
po hájku, trhala polajku, trhala,
volala, poď ke mně, šohajku. Moja
milá dobromysel (Řeč květin) Moja
milá dobromysel, aby milý ke mně prišel. Čekanko
u cesty, trhám ťa pro štěstí. Pod
hlavičku bazaličku. Třezalka,
třezalka. Laskavec,
jalovec. Kapradí,
černobýl. Horí
svatojánský ohníček Horí,
horí svatojánský ohníček, nakládá
ho tam volaký syneček. Horí,
horí svatojánská lalija, nakládá
ju tam volaká Marija. Lásko,
milá lásko Lásko,
milá lásko, ej, kde ťa lidé berú, na
horách nerosteš, v poli ťa nesejú. Kdyby
sa tá láska, ej, na poli rodila, nejedna
panenka by pro ňu chodila. Ale
sa tá láska, ej, na poli nerodí, mezi
mládencama aj pannama chodí.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
