 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
||||||||||||||||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
||||||||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
|||||
 |
 |
 |
 |
|
|||||||||||||
 |
|
||||||||||||||||
 |
 |
 |
|
||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||
|
|
|
|
|
|||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
|
|
|
|
||||||||||||||
 |
BMG Ariola ČR/SR 74321 23686 2 (CD,MC - vydáno 1994) Další
experiment v prolínání žánrů. Tentokrát se Jiří Pavlica společně s kytaristou
a zpěvákem Vlastou Redlem pokusili o spojení cimbálové muziky a bigbeatové
kapely. Projekt byl oceněn zlatou deskou. Seznam skladeb:
Cimbálová muzika Hradišťan: Jiří Pavlica – housle, niněra, grumle, zpěv David Burda – klarinet, zobc.flétny, citera, sbor Milan Malina – cimbál, sbor Alice Holubová - zpěv Oldřich Kučera – kontrabas, sbor Lubomír Svatoš – housle, sbor Miroslav Juračka – viola, sbor František Petržel – klarinet, sbor Milan Obdržálek – housle, sbor Ag Flek: Vlasta Redl – zpěv, ostatní nástroje Josef Šobáň – baskytara, sbor Michal Vašíček – elektrické kytary, sbor Karel Macálka – kytary, sbor David Velčovský – bicí Luboš Javůrek j.h. – foukací harmonika Petr Pilát j.h. – gajdy Nahráno v létě 1994 ve studiu “V“ ve Zlíně a Tramtárii. Hudební režie: Jiří Pavlica a Vlasta Redl Zvuková režie: Petr Vavřík, Ivo Viktorin
Texty písní
Čiže ste husličky čije, kdo vás tu zanechal Čiže ste husličky čije, kdo vás tu zanechal Na trávě poválané, na trávě poválané u paty ořecha A kdože tu trávu tak zválal aj modré fialy A kdože tu trávu tak zválal aj modré fialy Že ste husličky samé, že ste husličky samé na světe zostaly Který tu mládenec usnul a co sa mu přišlo zdát Který tu muzikant usnul a co sa mu přišlo zdát Co sa mu v noci zdálo, Bože co sa mu enem zdálo Že už vjec nechtěl hrát Zahrajte husličky samy, zahrajte zvesela Až sa ta bude trápit, až sa ta bude trápit Která ho nechtěla
Vandrovali hudci, vandrovali hudci, tré švarní mládenci Vandrovali polem, vandrovali polem, rozmlúvali spolem Uhlédli tam drevo, drevo javorové, na husličky dobré Poďme my ho sťati, poďme my ho sťati, huslí nadělati Poprvé zaťali, drevo zesinalo Podruhé zaťali, drevo zaplakalo Potretí zaťali, drevo promluvilo Nejsem
já to drevo, nejsem já to drevo, jsem já krev a tělo Vandrovali hudci, vandrovali hudci … Vracaja sa dom od Betléma do Vsetína Nésl sem sa jak ta laňka, nésl sem sa jak ta laňka Potrefená A že bylo v tom Betlémě živo velice voněl
jsem jak marijánek od slivovice Vracaja sa dom znavený a šťastný velmi Tož jsem sebů od radosti, od velkej božskej milosti Praštil k zemi Ležím, přemítám, najednú je u mňa žena A nevěří že sa vracám a nevěří že sa vracám Od
Betléma A že bylo v tom Betlémě živo velice A že nás tam Josef nutil do slivovice Ja ženy ženy, nic na Betlém nevěřijú A když dojdú na pútníčka a když dojdú na pútníčka hned
ho zbijú Tož byl u nás na Štědrý den Betlém hotový Eště dneskaj nedoslýchám na obě nohy Když jsem byla u maměnky v domě Když jsem byla u maměnky v domě Šest mládenců chodívalo ke mně Šest mládenců chodívalo ke mě Hej Každého jsem pěkně přivítala Každého jsem pěkně přivítala Každému jsem podarúnek dala Každému jsem podarúnek dala Hej Prvnímu dám červenú pentličku Prvnímu dám červenú pentličku Druhému dám péro za čepičku Druhému dám péro za čepičku Hej A třetímu dám na nové šaty A třetímu dám na nové šaty A čtvrtému prsténeček zlatý A čtvrtému prsténeček zlatý Hej A pátému pěkné poležení A pátému pěkné poležení A šestému víneček zelený A šestému víneček zelený Hej Koho jsem já měla najradši Koho jsem já měla najradši Dala jsem co bylo mně najdražší Dala jsem co bylo mně najdražší Hej Hore dědinú šel na grumle grumloval Komus
to synečku komus to vzduroval Já jsem to vzduroval svéj milej milence A
ona pravila ja že už ňa nechce Když tys ňa nechtěla nebudu banovat Půjdu
já do světa budu si vandrovat Hore dědinú šel na grumle grumloval Komus to synečku komus to vzduroval Stojí topol v širém polu, připomíná Že sme my dva byli spolu, moja milá Že tam kdysi stromy stály, než jich ludé vyrúbali Aby
sa jim pšenička zrodila Šumí pšenka v širém polu jak dlúhý den Že sme my dva byli spolu a nebudem A já tu pšenku půjdem kosit a za tebe boha prosit Aby si sa třeba s iným dobře měla Viděla jsem mého holúbka sivého, letěl k mořu Počkaj
mňa můj milý můj holúbku sivý, půjdem spolu Holubičko sivá jsi-li ještě živá, jak sa míváš Jsi-li
v řečách stálá lebo sas vydala, lebo čekáš Já jsem sa nevdala na tebja čekala, sivý sokol Pro
tvé peří hladké vrkotání sladké, nemám pokoj Esli ťa nenajdu já ťa hledat budu u chodníčka Kady ludé půjdú já sa pýtat budu na Janíčka Teče voda teče dolů korytem odnikud nikam My stojíme na břehu a dáváme té vodě nejrůznější jména Na
různých místech toho koloběhu Teče Bečva teče dolů korytem a jde to s ní s kopce A
když přijde léto tak do ní Valmezští házejí duše a těla od
traktorů Rád si v té vodě smývám svou špínu A dívám se jak za mnou mizí všechny stopy Jen jednou jsem se omylem té vody napil A
od těch dob ji nosím v sobě Teče Bečva teče tam a zase zpět a po nebi se vrací Kdovíkde si zahojila šrámy od mých bruslí A
kde teď prší moji lonští sněhuláci Teče
Bečva teče Teče voda teče dolů korytem odnikud nikam A my stojíme na břehu a dáváme té vodě nejrůznější jména Teče Bečva teče tam a zase zpět a není jak to změnit A tak svůj kousek Bečvy si najdu v každé vodě A svůj kousek špíny si najdu v každé špíně Gajdošku s gajdama, obuj sa, poď s náma Na
druhú dědinu, namlúvat děvčinu Gajdošku s gajdama,smiluj sa nad náma A
já sa smiluju, gajdy své naduju Ej to je gajdošek, kerý zagajduje za grošek Ej
to je děvčina,kerá tancuje až do rána Co by koza netrkala, když ona má rožky Co by dívča netančilo, když ona má nožky Kozu vezmu k masárovi, aby netrkala Milú vezmu k muzice, aby tancovala
Vlaštověnka lítá, povídá že svítá Svítá svítáníčko na moje srdéčko Na
moje srdéčko Kdybych měla klíče od toho svítání Nedala bych svítat ani do snídání Ani
do snídání Už je tu den bílý, vstávaj hore milý Vstávaj mé srdéčko, vychází slunéčko Vychází slunéčko Byltě jeden člověk, byltě jeden člověk Bylo
mu jakkolvěk, bylo mu jakkolvěk Šel od role k roli, obhlídat obilí Obilíčko moje, co si jest tak pěkné Obilíčko
moje, co si jest tak pěkné Potkala ho smrti, na pěkné silnici Co děláš můj choti, mám s tebú mluviti Nech mě milá smrti, mám já co činiti Dám já ti peněz dosti, co můžeš unésti Dám
já ti peněz dosti, co můžeš unésti Zanechaj obilé, stroj sa v rúcho bílé Už
ty musíš jíti, všecko opustiti Běda mně hříšnému, jsem dlužen každému A najvjéc jednému, pánu Bohu svému A najvjéc jednému, pánu Bohu svému (Poselství národům) Vprostřed dědiny vrba stojí A pod ňú lávka schovaná Tam se mnú milá sedávala Za pěkných nocí do rána
[Hlavní stránka ] [ E-mail:david.burda@quick.cz ] [ Nahoru] |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
