Rákoš Rákoczy

Rákoš Rákoczy - ohlasy v tisku

Hradišťan zatančí Janáčkův balet (Slovácké noviny leden 2004)

Hradišťan zazářil na festivalu (Anna Maděričová 7.2.2004)

Uherské Hradiště, Brno - Janáčkův balet Rákos Rákoczy patří mezi méně známá díla tohoto hudebního genia. A právě tento balet shlédnou účastníci mezinárodního festivalu Janáčkovo Brno 2004 v pondělí 26. ledna v Městském divadle a v následujících dnech (27., 29. a 31. ledna) v divadle Barka. Pro nás je tato informace zajímavá především tím, že režisérka Magdalena Švecová - Krčková přizvala ke spolupráci tanečníky souboru Hradišťan a choreografku Laďku Košíkovou. Hudební doprovod tvoří Janáčkův akademický orchestr hudební fakulty JAMU, zpívají členové Brněnského akademického sboru.

Janáčkovo dílo Rákos Rákoczy vzniklo v období autorova nejintenzívnějšího zájmu o folklor, v době, kdy byl doslova opojen lidovými písněmi a tanci. V této době Janáček praktickým sběratelstvím a teoretickými studiemi lidové písně získával zdroje ke svému skladatelskému umění.

Balet Rákos Rákoczy byl poprvé uveden 24. července 1891 v Národním divadle v Praze u příležitosti Zemské jubilejní výstavy pod názvem "Obrázek z moravského Slovenska s původními zpěvy a tanci o 1 jednání". Jeho hlavním úkolem bylo představit moravský folklor široké veřejnosti. Libreto k tomuto dílu napsal Jan Herben jako činoherní text, který na zmíněné premiéře hráli herci ND, např. Chvalovský, Vojta a Mošna. Ti však netančili ani nezpívakli. Děj byl přerušován hudebními, pěveckými a tanečními vstupy. V pestrém sledu se na scéně střídaly různé moravské tance: Starodávný, Pilky, Silnice, Dudy, Kožich, Šátečkový, Pasačka, Holubička a další. Ani originál scénáře však neuvádí umístění všech jedenatřiceti hudebních čísel v textu.

Současná brněnská inscenace dozná proti originálu jistých změn. Na ty jsme se zeptali Laďky Košíkové: "Oprostili jsme se od původního Herbenova libreta a vytvořili svou vlastní dějovou linku a podle ní pak zcela volně řadili jednotlivé tance, vycházející spíše z pocitů člověka, jeho sepjětí s přírodou, s jejími rytmy a zákonitostmi, které jsou zakódovány nejen ve fenoménu lidového umění, ale i v dění dnešního světa. Vznikla tedy jakási scénická koláž na motivy Janáčkova "baletu" Rákos Rákoczy, kde se prvky tradice volně prolínají s moderními výrazovými prostředky, a to jak tanečními, tak divadelními, jako je videoprojekce, loutkohra, živá projekce a podobně," sděluje choreografka.

Slovácké noviny leden 2004, Jiří Jilík

[odkazy, nahoru]

Hradišťan zazářil na festivalu

Taneční soubor z Uherského Hradiště sklidil na přehlídce Janáčkovo Brno velký potlesk

Mezinárodní hudební festival Janáčkovo Brno, uskutečněný u příležitosti 150. výročí narození Leoše Janáčka a 100. výročí prvního uvedení opery Její pastorkyňa, se konal v Brně od 21. ledna do 5. února.

Uherské Hradiště, Brno - Obě jubilea byla zařazena mezi světová kulturní výročí UNESCO pro rok 2004. Mezi profesionálními tělesy a účinkujícími, kde byli zastoupeni věhlasní domácí i zahraniční dirigenti, jako Sir Charles Mackerras, orchestry, sólisté a další interpreti, se úspěšně uvedly režisérka Magdalena Švecová a choreografka Ladislava Košíková.

Komorní opera Hudební fakulty JAMU Brno uvedla před zaplněným sálem Městského divadla v Brně 26. ledna dvě ranná díla Leoše Janáčka - operu Počátek románu na libreto Jaroslava Tichého podle Gabriely Preissové, a balet Rákoš Rákoczy, jehož premiéra odezněla na scéně Národního divadla v Praze 24. července 1891. Pro mladého Leoše Janáčka to bylo tehdy první velké uplatnění jeho zájmu o lidovou píseň a tanec.

Režie obou děl se díky nápaditému pojetí absolvující posluchačky operní režie JAMU Magdaleny Švecové vyznačovala využitím nových výrazových prostředků. Projevilo se to především v druhé polovině večera, kdy byl uveden titul Rákoš Rákoczy. Představení, kde (oproti originálu) bylo odděleno libreto Jana Herbena od Janáčkovy hudby se zpěvy a tanci, přineslo divákům nečekaný emocionální zážitek.

Vyčlenění textu do krátkého, půvabného loutkového filmu s výtvarně působivými loutkami a dokonale namluvenými typy jednotlivých postav, vytvořilo spolu s nahrávkami, pořízenými samotným Leošem Janáčkem na fonograf, nenásilný předěl ke scénické koláži na motivy původního baletu. Choreografka Ladislava Košíková pojala taneční ztvárnění nejen jako metaforu lidského života, přírody, symboliky archetypálních významů, ale také jako taneční fantazii s využitím filmových dotáček promítaných jak na horizont, tak na kostýmy, zcela v duchu záměru režisérky.

Taneční skupina Hradišťanu, na které leželo těžiště interpretace a která se podílela na provedení všech dvaceti dvou tanců, odvedla vynikající výkon. Za zmínku stojí rovněž výborný výkon Brněnského akademického sboru a jeho sólistů, naopak však těžkopádně a tempově nevyrovnaně působil Janáčkův Akademický Orchestr posluchačů JAMU. Představení mělo ještě tři reprízy na scéně Divadla Barka za velkého zájmu diváků. Účinkujícím tak byla vytvořena atmosféra, která byla zaslouženým díkem nejen režisérce a choreografce za odvahu a tvůrčí přístup, ale i tanečníkům, kteří překvapili svou profesionalitou.

07.02.2004 - ANNA MADĚRIČOVÁ - Autorka je spolupracovnicí redakce

[odkazy, nahoru]

Hradišťan vzdá poctu Janáčkovi

Taneční soubor vystoupí na festivalu pořádaném ke 150. jubileu významného skladatele.

Půl druhého století od narození jednoho z nejosobitějších tvůrců moderní hudby 20. století skladatele Leoše Janáčka se stalo příležitostí k tomu, aby se v Brně uskutečnila přehlídka nazvaná Mezinárodní hudební festival Janáčkovo Brno 2004.

Festivalu, který pod patronací statutárního města Brna připravuje Janáčkova opera Brno a soubor brněnského Národního divadla, se zúčastní také taneční soubor Hradišťan. Přehlídka byla zahájena 21. ledna, přesně v den stého výročí světové premiéry Její pastorkyně, novým nastudováním této opery Leoše Janáčka.

Jedním z účinkujících oslavy českého génia bude taneční soubor Hradišťan, v čele s choreografkou Ladislavou Košíkovou. Pravidelní návštěvníci Slováckého divadla si ji jistě vybaví podepsanou pod poslední pohádkou Červené střevíčky uvedenou na jevišti uherskohradišťského divadla. Kromě toho je také učitelkou tance na Základní umělecké škole, ale hlavně mnohaletou choreografkou Hradišťanu, souboru, který sama od svých 14 let navštěvovala jako tanečnice, a choreografkou Tanečního studia, s nímž udělala několik projektů například Českou televizí zfilmovaný Rok na vsi.

Společně s režisérkou Magdalenou Švecovou - Krčkovou připravily scénickou koláž na motivy baletu Leoše Janáčka Rákos Rákoczy. Vystoupí v něm tanečníci souboru Hradišťan, Brněnský akademický sbor, Janáčkův akademický orchestr posluchačů HF JAMU a hosté.

Poprvé byl balet Rákos Rákoczy uveden v Národním divadle 24. července 1891 s podtitulem Obrázek z moravského Slovenska s tanci a zpěvy o jednom jednání. Hlavním úkolem bylo představit veřejnosti moravský folklor, což napovídá tomu, že dílo vzniklo v období nejsilnějších zájmů folkloristických. Libreto k dílu napsal Jan Herben. Původní balet obsahoval 31 hudebních čísel, ale originál scénáře neuvádí přesné umístění v libretu.

"To byl hlavní důvod, proč jsme se s režisérkou Magdalenou Švecovou - Krčkovou oprostily od původního libreta a vedly svou vlastní, velmi jednoduchou dějovou linku, a podle ní pak zcela volně řadily jednotlivá hudební čísla. Vznikla scénická koláž na motivy Janáčkova baletu Rákos Rákoczy, kde se prvky tradice volně prolínají s moderními výrazovými prostředky, přičemž jsme se snažily, aby prapůvodní podstata lidového umění zůstala zachována, " říká k práci choreografka baletu Ladislava Košíková.

"Hlavním zdrojem inspirace byla pro nás příroda, se kterou byl vždy člověk bytostně spjatý a jež je plná nejrůznějších metafor lidského života a její rytmy a zákonitosti jsou hluboce zakódovány ve fenoménu lidového umění. V písních, tancích, rituálech je přece projev života samého se všemi jeho radostmi a bolestmi," upřesnila choreografka.

Scénická koláž na motivy baletu Leoše Janáčka Rákocz Rákoczy bude mít premiéru 26. ledna ve 20 hodin v Městském divadle Brno a reprízy se uskuteční od 19 hodin 27., 29. a 31. ledna v brněnském divadle Barka. Celý festival pak potrvá až do 5. února.

[odkazy, nahoru]